Pivovar Černá Hora, a.s.

VELEN - pšeničný nefiltrovaný ležák - NOVINKA!!!

VelenSvrchně kvašené pivo, při jehož výrobě je nejméně jedna třetina sladu připravena z pšenice.

Barva: světlá sž slámová barva, volně plovoucí kvasnice způsobují zákal, tím je pivo neprůhledné a má bohatou pěnu.
Chuť: druhem kvasnic a typem kvašení je docílena jedinečná harmonie chuti, v chuti převažuje nasládlá a ovocná chuť
Vůně: pšeničné pivo voní po kvasnicích a je možné v něm naleznout mnoho rozličných ovocných vůní
Doporučení degustátora: kvalitní a poctivé pšeničné pivo jako je Velen není potřeba podávat s plátkem citronu, svojí chuťovou povahou to Velen zcela jistě nahradí.

Proč název Velen?

Proč Pivovar Černá Hora zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo? Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene. V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.

V legendě se píše toto.

V horách na boskovicku zabloudivší kníže brněnský byl od ptáčníka Velena pohoštěn, poskutnuta mu lázeň a od Velena vlas mu dřevěným sedmizubým hřebenem pročesán. Do lázně vloženy věníky (kytice) z libě vonících lesních bylin a znavený kníže si odpočinul na připraveném polštáři. Za odměnu daroval kníže Velenovi veškerou krajinu, kterou ze své, na kopci se nalézající krajiny přehlédnouti mohl. Na místě, kde stávala Velenova chata postaven hrad, při jehož stavbě Velen sám byl nápomocen, a když spadnuvším kamenem byl zraněn na bosé noze, zvolal, že nebude „bosko-více“ choditi.

Jaké by mělo být nové pšeničné pivo? Zopakujme si pár charakteristik tohoto nápoje.

Charakteristika pšeničného piva:

  • Za pšeničné pivo je považováno takové, při jehož výrobě je nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu.
  • Barva: Pšeničné pivo je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Pšeničné pivo se také prodává převážně nefiltrované.
  • Vůně: V pšeničném pivě jsou cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní.
  • Chuť: Chuťová stránka pšeničných piv bývá dle regionu původu značně rozdílná a kolísá od nakyslé až po trpkou, nasládnou a ovocnou chuť. Vždy se však konzumentovi dostává zajímavé harmonie chuti, jež je dána právě obsahem pšenice a druhem použitých kvasnic a typu kvašení.

Historie pšeničného piva

Pšeničná piva mají v našich krajích dlouhou historii a dá se říci, že jistou dobu bylo pšeničné pivo stejně obvyklé jako pivo vařené čistě z ječného sladu. Určitou dobu se dokonce vařila piva čistě pšeničná a čistě ječná. Piva vzniklá ze směsi sladů se začala vařit až později a předpokládá se, že to byl důsledek "smíšeného" výsevu na polích. Piva pšeničná byla i v Čechách v 15.-17. století dokonce převažující. Pravděpodobně proto, že pro pšeničná piva se převážně používalo svrchní kvašení, jež probíhá při vyšších teplotách, které vládnou po větší část roku. Důvodem jejich ústupu byla pravděpodobně vyšší cena pšenice.

Konzumace

Pšeničné pivo se velmi často podává ve vysokých štíhlých sklenicích, které jsou někdy i na stopce. Vypadají jako šampusové sklenice ve větším provedení. Doporučená teplota podávání piva je 6-8 °C.